Politika je jako droga, budí v lidech osobní interes, ale i vlastenectví

Každý kdo se dostane v životě k politice, často tak, že ho osloví nějaký známý, tak postupně ziístí, že kolem nás je vskutku mnoho lidí, kteří mají na stejné věci úplně odlišné názory. A zde začíná politika.

Umět odprezentovat své názory tak, aby se staly předmětem široké diskuse a následně skončily na smetišti politických názorů, nebo se objevily jako nosné myšlenky, které budou sdílet statisíce, či milióny lidí a stanou se smyslem života mnoha lidi, kteří chtějí zlepšit kvalitu svého života a svých dětí. To by mělo být ideálem a smyslem politiků, kteří chtějí formovat občanskou společnost bez předsudků, nenávisti a rozdělování společnosti vedoucí k lepší ovladatelnosti, často směřující k neznámému cíli o němž lidi vůbec neví.

Ano, základním principem je právě uchování občanské společnosti založené na humanismu, pluralitě názorů, demokracii a svobodě. Má to ale řadu ale…

Ne všichni do politiky přišli pracovat pro společnost se stejným úmyslem. U některých je vidět, už na první pohled, že jejich zájmy směřují daleko za obzory České republiky. Sponzoři politických stran z daňových rájů s utajenou identitou by měl být jednoznačný důkaz o tom, že politici krmení z cizích zemí budou jednoznačně prosazovat cizí zájmy. Hnutí STAN a jejich kyperští sponzoři nebyly doposud zveřejněni. Čí zájmy STAN hájí? Jsou to jejich tajemní mecenáši nebo občané ČR?

Například, když politik za ODS oznámí, že v případě stažení obchodování ČEZ z burzy by poškodil zájmy minoritních akcionářů ze soukromého sektoru, tak je více než jasné, že když je ohrožena celá populace energetickou chudobou a upřednostňuje zájmy privátní menšiny, která si peníze odvádí do soukromých kapes, musí existovat jediný racionální důvod, proč má interes, který posouvá občany a voliče na druhou kolej.

Příkladů je z celého ekonomického spektra dost. Další zajímavostí je fakt, že surovinové zásoby a především těžbu surovin na našem území dnes kontrolují, z velké zahraniční firmy, které českým firmám vytěžené suroviny prodávají a zisk opět vyvádí do zahraničí na úkor české ekonomiky.

Po diamantovém dole v Africe zůstala obří díra, která je viditelná i s vesmíru, ale africkým lidem zbyly jen oči pro pláč. Dnes se hospodářská těžba nadnárodních společností s neomezenými zdroji peněz už třicet let zakusuje do české ekonomiky za vydatné pomoci moderní techniky a celý proces se zrychluje a precizuje do takových detailů, že například německé, francouzské a holandské společnosti vědí kolik se denně zkonzumuje potravin v jejich řetězcích, a protože neexistuje Český řetězec, který by představoval skutečnou konkurenci, tak se ceny potravin stále zdražují a boří jednu hranici za druhou. 

Jako dobrý národohospodář by měl český politik umět nastavit podmínky pro české podnikatele tak, aby nebyli otroky (subdodavateli) firem, které do české ekonomiky nevkládají kapitál a vyvádějí ho do daňových rájů nebo do mateřských ekonomik, které bohatnou na úkor českého státu. Takové peníze se často do naší ekonomiky vrací jako půjčky, ze kterých si naši kolonizátoři s velkou pompou vyvádí další peníze v podobě úkorů.

• Jak dlouho potrvá řízená devastace české ekonomiky ve prospěch vnějšího světa? 
• Kolik lidí musí přijít k volbám a dát stopku žonglérům s národními dluhy? 
• Bude práce českých lidí to jediné co zachrání budoucí generace?
• Proč jsou zahraniční partneři zvýhodňováni o proti českým firmám?
• Existuje politická síla, která zatočí s populismem, lhaním a podvody na voliče?

Možná ano. Proto musí být politici ve stejném týmu jako ti, co si platí v Čechách daně na důchody, zdravotnictví a služby státu. A ne ti, kteří vyváží zisky mimo naší zemi, aby si doma vylepšili svou ekonomickou bilanci na úkor do hola oškubaných Čechů. Bude potřeba stavět české zájmy na první místo. Ne mlčky přihlížet kolonizaci všeho, co generuje zisk do kapes lidí, kteří si do Čech přijeli jen vydělat a zainteresovaní politici jim v naší vlasti budou umetat cestičku s krve a potu důvěřivých Čechů, kteří už řadu let jsou pacholky pracujících ve fabrikách na výrobu dividend pro podnikatele z jiných zemí, které české zájmy často vůbec nezajímají a nejsou ani na posledním místě.  .